Zapomnění

Slova se jen tak motaj na jazyku

Pak je z nich věta v jednom okamžiku

A z věty báseň anebo pění

Proč ale všechno končí v zapomnění

Trávíme spolu víc než tisíc chvil

Hraje nám k tomu Mňága, že cesta je cíl

Snad se ta chvíle nikdy nepromění

Jenom se bojím, že skončí v zapomnění

Rf.:

Jen žádný slzy, jen žádný spaní

Polož si hlavu do mých dlaní

Roztrhnem mříže, ty mříže ocelový

V tomhletom podivnym světě už nás neuloví

Běžíme spolu cestou i potokama

Všechno co chceme, máme pod rukama

A to co nechcem, stejně se nepromění

Tak je nám dobře spolu a v zapomnění

Rf.: